Obec není jen tečka na mapě. Co v RÚIAN znamená sídlo
Když na mapě klikneš na sídlo, vidíš střechy a silnice. V registrech je obec něco jiného: kód, název, status, vazba na okres a kraj, seznam katastrálních území a pojmenovaných ulic. RÚIAN to drží jako veřejnou evidenci, ne jako romantický popis náměstí. Miapedia z toho skládá kartu, která má jít číst. Neopisuje heslo z encyklopedie na sto tisíc ulic a nevymýšlí, kdo dům vlastní.
Obec, část obce, katastr
V běžné řeči se „obec“ a „město“ překrývají. V RÚIAN mají přesný význam. Obec je základní územní samosprávný celek. Může mít status obce, městyse, města nebo statutárního města. Část obce je pojmenovaný díl, který lidé používají v adrese, i když úřad sídlí jinde. Katastrální území je jednotka evidence nemovitostí — hranice katastru nemusí kopírovat hranici obce jedna ku jedné, ale každá parcela do nějakého k.ú. patří. Když karta píše „katastrální území Hradčany“, nejde o čtvrť z turistického průvodce, ale o položku z ČÚZK.
Tohle rozlišení na webu často mizí, protože se všechno slije do jedné škatulky „Praha“ nebo „Brno“. Pro čtení místa je rozdíl užitečný. Ulice může ležet v části, která má jiný název než obec. Adresa může mít PSČ, které obsluhuje víc částí. Parcela má číslo v katastru, dům má číslo popisné v obci. Když se ty vrstvy slévají, vzniká dojem, že „obec“ je jen centrování mapy. Není. Je to uzel, na který visí ulice, adresní místa a statuty.
RÚIAN u obce ukáže i rozlohu polygonu a souřadnice definičního bodu. Definiční bod není „střed života“. U protáhlé obce v údolí může ležet mimo náměstí. Proto karta obce nemá předstírat, že tečka je náměstí. Tečka je evidenční kotevní bod. Mapu kolem dokresluje prohlížeč z WMS, ne soubor stažený k nám na disk.
Kód obce a proč ho karta potřebuje
Každá obec má kód. Není to PSČ a není to IČO. Je to klíč v RÚIAN, podle kterého se spojují ulice, části a stavební objekty. Bez kódu by šlo snadno splést Týnec nad Labem s Týncem nad Sázavou, nebo dvě Lhoty ve dvou krajích. Slug na webu je čitelná forma názvu, kód je jistotní. Katalog proto drží obojí: název pro lidi, kód pro evidenci.
Když stroj skládá text obce, sahá na kód, ne na první Google hit. Wikipedie může mít disambiguaci, Wikidata mají vlastní identifikátor, RÚIAN má kód obce. Tři světy. Karta je spojí, jen když si sedí název a místo. Když nesedí, radši méně textu než špatná vesnice. To je úmysl, ne chudost.
V Česku je obcí přes šest tisíc. Většina není okresní město. Většina nemá v úvodu bitvu a zámek. Má katastr, ulice nebo jejich absenci, někdy první zmínku ve Wikidatech, výšku z modelu terénu. Karta má tyhle věci unést bez toho, aby z malé obce dělala falešné velkoměsto.
Status: vesnice, městys, město
Status obce v RÚIAN není marketing. Říká, jak je sídlo zařazené v evidenci. Vesnice může mít školu a průmysl, město může být malé. Čtenář z toho nemá číst hierarchii kvality života. Má číst, že stát sídlo eviduje určitým způsobem. Na kartě je to jedna řádka mezi jinými, ne titulní slogan.
Statutární města mají městské části nebo obvody. Praha je v tom extrém: jedna obec v RÚIAN, spousta částí, spousta katastrů, desítky tisíc ulic. Karta Prahy nemůže vypadat jako karta obce o třech ulicích, ale šablona je stejná. Stejná pole, jiná čísla. To drží celou republiku pohromadě, aby každá obec nebyla ruční esej.
Městys je historická kategorie, která v evidenci přežila. Není to „skoro město“ v hovorovém smyslu. Je to status. Když ho karta vypíše, vypíše ho jako fakt z RÚIAN, ne jako nostalgie. Nostalgie patří do kroniky, kterou sem z katastru netaháme.
Co obec není
Obec není seznam vlastníků. Vlastnické vztahy jsou v katastru nemovitostí a na kartu je nedáváme. Obec není seznam firem. Firmy a OSVČ sedí na adrese a patří na kartu domu z ARES, když tam sídlo je. Obec není kompletní dějiny. Dějiny, které umíme opřít o Wikidata nebo o veřejný úvod z Wikipedie, mohou v úvodu obce být. Ulice z nich neděláme kopii hesla.
Obec také není záruka, že každá cesta má jméno. Jsou sídla, kde RÚIAN eviduje adresní místa bez ulice, jen s částí obce a číslem. Karta to má unést. Chybějící ulice není chyba webu. Je to podoba evidence. Pokusit se ji „opravit“ vymyšleným názvem by bylo horší než prázdné pole.
A obec není konkurence Mapy.cz. Mapu si prohlížeč bere živě. Text je o čitelnosti evidencí. Když chceš navigaci, jdi do navigace. Když chceš vědět, co stát o místě drží jako veřejná data, je karta obce bližší registru než průvodci.
Jak z toho vznikne úvod
Úvod obce skládáme z toho, co je k dispozici: název, status, okres a kraj, výška, zmínka ve Wikidatech, volitelně delší úvod z české Wikipedie tam, kde heslo sedí na sídlo. Nepřenášíme wiki na ulici. Ulice má jinou geometrii a jiná čísla. Když wiki u obce chybí, karta zůstane u evidencí. To je v pořádku. Lepší krátký pravdivý odstavec než dlouhý odstavec z jiného sídla.
Složený text má zůstat věcný. Žádné „perla Posázaví“, pokud to není citace zdroje. Žádné obyvatelstvo z roku, který ve Wikidatech není. Žádné datum založení z pověsti. Když je první zmínka ve Wikidatech, napíšeme ji jako první zmínku v datech, ne jako archeologický nález.
Čtenář má po úvodu vědět tři věci: jak se sídlo jmenuje v evidenci, kde leží v kraji a okresu, a že další čísla (ulice, č.p., mapa) jdou z veřejných služeb. Když chce dům, zadá adresu. Když chce ulici, otevře ulici. Obec je rozcestník, ne skladiště všech střech.
Šablona pro celou republiku
Stejná šablona pro 6258 obcí zní přísně. Je to ochrana. Ruční esej u deseti měst a prázdno u zbytku by z webu udělaly výběr. Evidence je plošná, karta má být plošná. Rozdíl mezi sídly má vzniknout z dat, ne z toho, že někdo měl čas napsat fejeton.
Šablona neznamená stejný počet vět. Obec s wiki úvodem bude delší. Obec bez wiki bude kratší a opřená o RÚIAN. Obec s desítkami ulic nabídne seznam ulic podle počtu č.p. a délky. Obec bez pojmenovaných ulic seznam nenabídne. Prázdné místo je informace.
Když se karta obce čte vedle karty ulice, má být poznat, že jde o dvě měřítka téhož systému. Obec drží území. Ulice drží osu a adresní místa. Dům drží bod. Magazín o tom píše proto, že tyhle tři věci lidé běžně slévají do „adresy“. Slevat se nemají. Jinak znovu vznikne dojem, že tečka na mapě je celá pravda o sídle.
Ulice jako řez územím, ne jako telefonní seznam
Na kartě obce je seznam ulic řezem, ne kompletní rejstřík. Řadí se podle počtu evidovaných č.p. a podle délky osy. Čtenář tak vidí, kde je zástavba hustší a která osa je páteř. Abeceda by ukázala totéž, ale bez tvaru sídla. Tvar je to, co karta umí a co samotný název obce neřekne.
Seznam není slib, že každá pěšina má jméno. RÚIAN eviduje pojmenované ulice. Polní cesta, sídlištní vnitroblok bez názvu nebo číslování v části obce bez ulice se v seznamu neobjeví, i když na leteckém snímku „nějaká cesta“ je. Karta nesmí mapu přepisovat. Mapa je WMS, seznam je registr.
Když je ulic málo, seznam je krátký a to je v pořádku. Když jich jsou stovky, karta ukáže řez, ne telefonní seznam. Celý rejstřík patří do evidence, ne do úvodní strany sídla. Úvodní strana má jít dočíst. Rejstřík má jít vyhledat.
Okres, ORP, kraj — obálka, ne dějiny
Obec leží v okrese a kraji. Často i v obvodu obce s rozšířenou působností. To jsou obálky správy, ne příběh. Na kartě mají stát jako souřadnice v soustavě sídel, ne jako výklad, že „okres určuje charakter“. Charakter z kódu ORP neplyne. Plyne z terénu, z ulic, z toho, co je v evidenci o zástavbě.
Kraj se na mapě Česka měnil. Okresy se měnily. RÚIAN drží aktuální zařazení. Karta nemá rekonstruovat okres z roku 1960, pokud to není údaj z Wikidat s datem. Zpětná správa patří do historických přehledů, které sem netahejme z chuti vyprávět. Když datum ve veřejném zdroji není, řádek chybí.
Pro čtenáře z jiného kraje je obálka orientace: ví, že čte sídlo na jižní Moravě, ne na Broumovsku. Pro místního je to samozřejmost, kterou lze přeskočit. Šablona ji stejně vypíše, protože web je pro oba. Stejné pole, jiná očekávání.
Výška, plocha, definiční bod
Nadmořská výška na kartě obce není výška kostelní věže. Je to údaj z modelu terénu u kotevního bodu, nebo z doplněného měření, které katalog drží u sídla. U obce v údolí a na svahu bude jedno číslo vždy kompromis. Proto se píše jako výška sídla v datech, ne jako „obec leží v x metrech na každé střeše“.
Plocha z polygonu RÚIAN je evidenční výměra území, ne „kolik je tu zeleně“. Zahrnuje les, pole, vodu, zástavbu. Dělat z ní hustotu obyvatel bez roku sčítání by bylo statistické divadlo. Když počet obyvatel ve Wikidatech je a má rok, lze ho uvést. Když není, plocha zůstane plochou.
Definiční bod slouží mapě a spojení s okolními službami: výřez ortofota, WMS, případně nehody v okolí. Není to střed náměstí. Kdo chce náměstí, zadá adresu náměstí. Kdo chce sídlo, dostane sídlo. Znovu totéž poučení v jiném měřítku: tečka není místo, tečka je kotev.
Číst obec bez průvodcovského tónu
Průvodce potřebuje přídavná jména. Evidence potřebuje podstatná jména a čísla. Karta obce se drží druhého. Když wiki úvod přinese věty o poloze a historii, které jdou ověřit, použijí se jako úvod obce, ne jako tón celého webu. Ulice z nich nežijí. Dům z nich nežije.
Čtenář zvyklý na městopis čeká kostel, školu, spolky. Něco z toho může být v wiki úvodu. Něco je na mapě jako bod z OSM u konkrétní adresy. Obec jako celek to nemá předstírat, že seznam spolku drží. Nedrží. Drží území a vazby v RÚIAN.
Když tohle karta dodrží, jde číst vedle sebe velká i malá sídla, aniž by malá působila jako nedodělek. Chybějící wiki není vada webu. Je to stav zdrojů. RÚIAN u malé obce přitom může být stejně úplný jako u města: kód, hranice, ulice, č.p. To je základ, na kterém text stojí.
Obec jako rozcestník, ne jako muzeum
Karta obce má jednu práci, která se snadno přežene: držet území pohromadě, aby z něj šlo jít na ulici, na hledání čísla a na mapu. Když se z ní udělá muzeum — kostel, škola, spolky, rodáci, bitvy — přestane být kartou a začne soutěžit s heslem. Heslo tu už je, odkazem. Muzeum by chtělo kurátora. Kurátora šest tisíc krát nemáme a vymýšlet ho u deseti měst by zbytek republiky nechalo jako nedodělek.
Rozcestník není chudoba. Je to poctivé měřítko. Čtenář z jiného kraje potřebuje vědět, v jakém okrese sídlo leží, kolik ulic evidence drží, kde je kotevní bod. Místní tohle ví a jde rovnou na ulici. Šablona slouží oběma, protože pole jsou stejná. Kdo chce víc dějin, otevře wiki. Kdo chce dům, zadá číslo. Obec mezi nimi nemá stát jako esej, která obojí nahradí.
Když obec nemá pojmenované ulice, rozcestník je kratší a to je informace. Když má stovky ulic, rozcestník ukáže řez, ne telefonní seznam. Řez je vidět strukturu. Seznam je vidět abecedu. Abeceda patří do hledání. Struktura patří na kartu sídla. Tím se obec v RÚIAN přestane tvářit jako tečka a začne se číst jako uzel.
Co se na kartě obce nemá dopsat z chuti
Z chuti se dopisuje perla kraje, kolébka rodu, brána hor, srdce údolí. Z chuti se dopisuje počet obyvatel bez roku. Z chuti se z první zmínky udělá založení a z definičního bodu náměstí. Každá taková věta je rychlá a každá rozbije slib, že karta čte evidenci. Evidence přídavná jména nemá. Když je přinese wiki úvod jako citaci, ať zůstanou citací. Když je nepřinese, ať chybí.
Z chuti se taky dopisuje, že malá obec „nemá co říct“. Má. Má kód, hranici, katastr, čísla, mapu. To je celá řeč registru. Kdo čeká román, ať jde do kroniky. Kdo čeká, že web malou obec zahanbí prázdnem, ať vidí, že prázdno je jen chybějící heslo, ne chybějící sídlo. Sídlo v RÚIAN je úplné, i když heslo na wiki není.
Magazín tyhle zákazy vypisuje, protože karta je má dodržet bez kázání. Kázání na kartě by bylo zase tón. Tón má zůstat věcný. Zákaz patří sem, do eseje o tom, co obec v evidenci je. Obec je uzel. Uzel se nemá ozdobit. Má se dát číst a z něj jít dál, po trailu, k ose a k bodu.