WMS, souřadnice a BBOX. Kartografie, která se neschovává do souboru
Za tlačítkem „Letadlo 2014“ není obrázek z našeho disku. Je tam požadavek: tohle okno, tenhle systém souřadnic, tahle vrstva. Kartografie karty je skoro nuda — bod, obdélník, služba. Nuda drží pravdu. Když se z nudy udělá tajemství, vznikne dojem, že web „má mapy“. Nemá. Má okno.
Bod, který není střed náměstí
Adresní místo má souřadnice. Ulice má definiční bod nebo střed osy. Obec má definiční bod polygonu. Tři body, tři měřítka. Žádný z nich neslíbí, že stojíš na schodech kostela. Slíbí, že evidence má kotev.
WGS 84 v prohlížeči je jazyk webové mapy. S-JTSK je jazyk českého katastru. Služby si to překládají. Karta to nemá předstírat jako jednu magickou číslovku. Dvě čísla na kartě jsou zeměpisná šířka a délka pro člověka a pro OSM. Uvnitř požadavku na ČÚZK může jít o jiné osy. Čtenář to nemusí řešit. Tvůrce karty ano.
Když se bod zaokrouhlí na pět desetinných míst, pořád drží dům. Když se zaokrouhlí na dvě, drží město. Karta domu potřebuje dům. Proto se bod nese přesně a BBOX se počítá z něj, ne z dojmu z zoomu.
BBOX jako slib srovnání
BBOX je obdélník. Říká službě: vyplň tohle. Když je u všech ročníků stejný, ročníky jdou srovnat. Když se počítá zrovna podle „co se vešlo na obrazovku“, každý rok je jiná pohlednice.
Velikost obdélníku je kompromis. Malý ukáže střechu a nic z cesty. Velký ukáže sídlo a ztratí dům. Karta volí okno, ve kterém dům zůstane čitelný a ještě zbude dvůr a kus osy. Není to věda o kráse. Je to věda o čtení.
Poměr stran má zůstat. Jinak se dům v jednom roce zploští a v jiném vytáhne. Oko pak čte změnu tam, kde je jen jiná guma ořezu. Guma ořezu není historie.
WMS slovo od slova
Web Map Service neposílá „mapu Prahy“. Posílá obraz pro zadané okno a vrstvu. Bez okna není obraz. Bez vrstvy není význam. Vrstva ortofota 2014 není vrstva katastrální kresby. Karta to má v přepínači pojmenovat tak, aby šlo poznat, že se mění podklad, ne místo.
Timeout u WMS je součástí kartografie. Když služba mlčí, karta nemá viset minutu. Má se vzdát okna a nechat živou OSM mapu. Bílá dlaždice po minutě je horší než chybějící ročník.
GetMap není GetFeatureInfo. Obraz není atribut parcely. Míchat je do jednoho kliknutí bez popisku znamená, že čtenář neví, jestli čte pixel nebo registr. Pixel je WMS. Registr je RÚIAN. Klik do mapy na kartě nehledá vlastníka. To je záměr.
Živá mapa a výřez nejsou totéž
Leaflet mapa umí pan a zoom. Výřez umí srovnání. Když se ovládání slévají, zoom výřezu rozbije BBOX řady. Proto je lupa výřezu dialog téhož okna, ne nová mapa. Proto je zoom v Leafletu volný a galerie ne.
Přepínač let na živé mapě mění podklad pod stejným středem. Má držet střed. Když by každý rok recenteroval na „hezčí kresbu“, čtenář ztratí dům a myslí si, že se hýbe čas.
Dvě ovládání vedle sebe vypadají jako duplicita. Nejsou. Jedno je průzkum, druhé je řada. Průzkum bez řady by byl jen mapa. Řada bez průzkumu by byla jen galerie. Karta chce obojí, odděleně.
Měřítko, které se nemá tvářit jako přesné číslo
Pixel na obrazovce není metr v terénu jednou provždy. Závisí na zoomu, na DPI, na tom, jak WMS okno vyplnil. Proto karta nepíše „1:1000“ pod výřez, pokud to nemá jako údaj služby. Falešné měřítko je horší než žádné.
Délka ulice z RÚIAN je metr z geometrie osy, ne z pravítka na monitoru. Pravítko na monitoru lže. Osa v evidenci je aspoň definovaná. Když se obojí slévá, vzniká dojem, že „na mapě to měří jinak, evidence je špatně“. Často je špatně pravítko.
Výška z modelu terénu je další číslo, které mapa jen koteví. Není to kóta z tachymetrie u každého vchodu. Píše se jako výška sídla nebo bodu, ne jako razítko přesnosti.
Co kartografie karty neslibuje
Neslibuje geodetickou zaměřenost. Neslibuje, že se podle výřezu vysadí plot. Neslibuje souřadnice s centimetry. Slibuje, že bod evidence a obraz služby mluví o stejném místě v rámci toho, co veřejné prohlížení umí.
Neslibuje offline atlas. Bez sítě není WMS. To je vidět a je to v pořádku. Offline atlas by byl náš sklad rastrů. Ten nemáme.
Neslibuje neutrální krásu. Ortofoto je surové, OSM je schematické, otisk je starý. Tři estetiky, tři zdroje. Karta je nesjednocuje filtrem „náš vizuál“. Filtr by zase kreslil cizí dílo jako vlastní.
Proč je tohle téma magazínu
Protože čtenář vidí tlačítka let a myslí si, že vidí naši sbírku. Magazín říká: vidíš okno. Okno má pravidla. Pravidla jsou nuda, která drží srovnání a kredit.
Protože kartografie na webu často zmizí v knihovně dlaždic. Dlaždice jsou pohodlí. Pohodlí tady není hlavní hodnota. Hlavní hodnota je, že místo zůstane místem a zdroj zdrojem.
A protože stejné okno, které drží dům v čase, drží i slib, že 526 není 565. Kartografie začíná u čísla. Končí u pásu. Mezi tím je BBOX. Bez něj je galerie jen hromada obrázků.
Číst okno jako větu
Věta na kartě má podmět a zdroj. Okno má bod a službu. Když chybí podmět, věta je rumraj. Když chybí bod, okno je pohlednice. Pohlednice je hezká a o jiném místě.
Srovnej čtyři věty se stejným podmětem: čtyři roky, jeden BBOX. To je odstavec o hmotě. Srovnej čtyři pohlednice: čtyři nálady, nula odstavce.
Kartografie karty je tedy gramatika. Není to umění. Umění nechme otiskům v Archivu. Gramatiku nechme bodu, oknu a službě. Zní to suše. Jde podle toho číst celá republika stejným způsobem.
Souřadnice, které se nemají zaokrouhlit k smrti
Pět desetinných míst ve WGS 84 ještě drží dům. Dvě desetinná místa drží město. Karta, která souřadnice ukáže člověku, smí je zkrátit k čtení. Karta, která z nich počítá BBOX, je zkrátit nesmí. Zkrácení posune okno o střechy vedle. Pak srovnáváš souseda a myslíš si, že srovnáváš čas. To je stejná chyba jako 526 versus 565, jen v číslech zeměpisné šířky.
S-JTSK uvnitř požadavku na ČÚZK není to, co čtenář vidí v infoboxu. Infobox mluví jazykem webu. Služba mluví jazykem zakázky. Překlad má dělat kód, ne čtenář. Čtenář nemá skládat BBOX ručně. Má vidět mapu, která sedí na bodě. Když nesedí, vadí bod nebo vadí překlad. Nevadí „hezkost kompozice“. Kompozice se neřeší. Řeší se kotev.
Kopírovat souřadnice z OSM a souřadnice z RÚIAN do jedné věty bez jména zdroje je slévání. OSM bod může být vchod. RÚIAN bod může být definiční bod adresy o deset metrů jinde. Deset metrů na výřezu domu je jiné okno. Karta má říct, který bod drží. Drží evidenci. OSM dokresluje. Dokreslení není kotev. Kotev je registr.
GetMap není stahování atlasu
Každý výřez je jedna žádost: vrstva, okno, velikost obrazu, formát. Není to stažení okresu. Není to cache republiky. Je to okno teď. Teď může služba odpovědět jinak než loni. Karta s tím žije. Atlas by chtěl jistotu listu. Jistotu listu má Archiv. Karta má teď.
Formát JPEG umí být malý, když je prázdný, a velký, když je plný. Velikost souboru je jeden test díry, ne jediný. Jednolitá plocha v pixelech je druhý. Oba chrání řadu před bílou lží. Test patří k řemeslu GetMap. Řemeslo, které výřez vezme naslepo, kreslí díry jako roky.
Opakované GetMap na stejné okno mají zůstat totéž okno. Generovat okno z aktuální velikosti prohlížeče je pohodlné a rozbíjí srovnání. Mobil a desktop by měly jiný BBOX. Řada by lhala podle úhlopříčky. Úhlopříčka není kartografie. Kartografie je slib obdélníku. Obdélník se spočítá z bodu a z pevné šířky v metrech nebo ve stupních, ne z CSS.
Timeout, prázdno, pád služby
Kartografie v prohlížeči zahrnuje čas. Když WMS mlčí, karta nemá viset do omrzení. Má se vzdát vrstvy a nechat OSM. OSM není náhrada ortofota. Je to rám, který místo nechá na mapě, i když pás nepřijde. Rám je poctivější než točící se kolečko, které slibuje střechu a nedá ji.
Pád služby není pád obce. Obec je v MySQL katalogu, v textech, v trailu. Pád je pád okna. Okno se má umět omluvit mlčením vrstvy, ne chybovou stránkou celého sídla. Sídlo není WMS. Sídlo je kód. Kód žije, i když ČÚZK zrovna neodpovídá.
Maskovat pád starou dlaždicí z disku je zase sklep. Sklep jsme odmítli. Viditelný výpadek učí čtenáře, že se dívá do cizí služby. Neviditelný výpadek se starým pixelem učí, že web „má mapy“. Nemá. Má okno. Okno umí být prázdné. Prázdné okno je pravda o službě. Plné staré okno je lež o přítomnosti.
Měřítko, pravítko, falešná přesnost
Pravítko na monitoru lže podle zoomu a podle hustoty pixelů. Lidé z něj stejně dělají metry a pak se diví, že RÚIAN má jinou délku osy. RÚIAN měří geometrii. Monitor měří CSS. Dvě pravítka. Karta nemá malovat měřítko „1:1000“, pokud to není údaj služby. Falešné měřítko je horší než žádné. Žádné donutí číst čísla z evidence. Falešné donutí přít se s evidencí o pixel.
Výška z modelu terénu je podobná past. Je to výška bodu v modelu, ne kóta na římse. Píše se jako výška sídla nebo bodu v datech. Nepíše se jako razítko geodézie. Razítko geodézie karta nemá. Nemá ani slib, že podle výřezu vysadíš plot. Slibuje, že bod a obraz mluví o stejném místě v rámci veřejného prohlížení. To je strop. Strop se má říct, než z BBOX vznikne falešný geometrický plán.
Přesnost hledání domu je přesnost kódu, ne přesnost pixelu. Pixel pomůže oku. Kód pomůže, aby 526 nebylo 565. Když se přesnost hledá v ostrosti dlaždice, ostrost zastře špatný bod. Špatný bod v ostré mapě je nejhorší lež: vypadá hotově. Proto kartografie začíná u čísla v RÚIAN a končí u GetMap. Ne naopak. Naopak je hezká mapa o sousedovi.
Proč je nuda okna lepší než sbírka map
Sbírka map by chtěla názvy vrstev, legendy, tematické kompozice, náš vizuál. Nuda okna chce bod, obdélník, službu, kredit. Nuda se dá opakovat v šesti tisících obcí stejně. Sbírka by se dala udělat u deseti měst a zbytek by zůstal bez mapy, nebo s mapou ukradenou do sklepa. Plošnost zase vyhrává. Plošnost je nuda, která unese republiku.
Nuda taky chrání zdroj. Sbírka svádí k tomu, vrstvy pojmenovat po svém a zapomenout, čí jsou. Okno nechá jméno na dveřích. ČÚZK, JMK, OSM. Tři jména. Žádné „naše podklady“. Naše je složený text a šablona. Podklad je cizí. Cizí má zůstat cizí i tehdy, když se kreslí u našeho bodu.
Číst okno jako větu — podmět bod, přísudek vrstva, předmět střecha — je celá poetika mapy na tomhle webu. Není to umění. Umění ať žije v Archivu na otisku. Gramatika ať žije v BBOX. Z gramatiky jde číst dům v čase, obec na mapě, ulici jako osu. Ze sbírky jde číst, že máme rádi mapy. Mít rádi mapy nestačí. Stačí držet okno, ať mapa zůstane citací a místo zůstane místem.
BBOX se nepočítá z nálady zoomu
Zoom je nálada oka. Oko chce střechu, pak sídlo, pak kraj. BBOX řady náladu nesmí. Spočítá se z bodu a z pevné šířky, která dům nechá čitelný a ještě ukáže dvůr. Když se počítá z toho, „co se vešlo na mobil“, mobil a desktop dostanou jinou větu o hmotě. Jiná věta není čas. Je to CSS. CSS není kartografie.
Stejný důvod má lupa: zvětší totéž okno, neudělá nové. Nové okno by bylo zoom. Zoom patří Leafletu. Leaflet smí jít pryč. Galerie nesmí. Dvě ovládání, jeden slib obdélníku. Slib se pozná, až čteš čtyři roky. Když se dům v jednom roce posune k okraji a v jiném je uprostřed, slib padl. Padlý slib je galerie pohlednic. Pohlednice jsme odmítli u pásů. U BBOX platí totéž řemeslo.
Souřadnice v infoboxu smí být zaokrouhlené k člověku. Souřadnice v GetMap ne. GetMap z infoboxu kopírovat až po zaokrouhlení znamená posunout dům. Posunutý dům v ostré mapě je nejhorší lež kartografie na webu: vypadá hotově a je o sousedovi. Proto se bod nese přesně z RÚIAN, okno se z něj spočítá jednou, a služba dostane totéž okno v každém roce. To je nuda. Nuda drží 526. Bez nudy padá 565, jen v pixelech místo v čísle popisném.