Stručná historie
Nejstarší písemná zmínka, kterou u této položky mají Wikidata, je z roku 1131. Vznik kladou zvlášť do roku 1141. Dnešní správní status v RÚIAN je statutární město. Obec spadá pod ORP Přerov. Kroniku tu nevymýšlíme: válečné události, statky a kostely bereme jen z Wikipedie níž, pokud článek existuje.
Poloha a správa
Je sídlem obce s rozšířenou působností Přerov. Okres Přerov má v RÚIAN 105 obcí. Leží ve východní části Česka. Rozlohou je největší obcí Okres Přerov.
Území
RÚIAN tu vede 14 katastrálních území, mimo jiné Dluhonice, Henčlov, Kozlovice u Přerova, Lověšice u Přerova, Lýsky. RÚIAN eviduje 13 částí obce, mimo jiné Přerov I-Město, Přerov II-Předmostí, Přerov III-Lověšice, Přerov IV-Kozlovice, Přerov IX-Lýsky, Přerov V-Dluhonice. Kód obce v RÚIAN je 511382. Statistický kód NUTS/LAU je CZ0714511382. Hranice dnešní obce se v čase mohly měnit — RÚIAN popisuje stav evidence, ne středověké panství.
Zástavba
Na pojmenovaných ulicích eviduje RÚIAN 5 552 čísel popisných při 297 ulicích, zhruba 19 č.p. na ulici. V přepočtu na plochu je to zhruba 95 evidovaných č.p. na km² (jen v pojmenovaných ulicích). Nejdelší evidovaná osa je Tovačovská (2,5 km).
Tahle karta
Přerov skládáme jako veřejnou kartu sídla: území a ulice z RÚIAN, zmínku a obyvatelstvo z Wikidat, výšku z Open-Meteo, mapy živě z ČÚZK. Vlastníky z katastru sem nedáváme. Pojmenované ulice mají vlastní URL; vyhledání konkrétního č.p. Google neindexuje.
Podle Wikipedie
Přerov (německy Prerau) je statutární město v okrese Přerov v Olomouckém kraji. Leží 21 kilometrů jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, nachází se v nadmořské výšce přibližně 200 m n. m. a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 41 tisíc obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006. Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město. Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27–26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.